Městská knihovna v Uherském Ostrohu je profesionální knihovnou, jejímž zřizovatelem je Město Uherský Ostroh.

Historie

Bohaté archeologické nálezy svědčí o pradávném osídlení končin Dolnomoravského úvalu, v jehož severní části se nalézá město Uherský Ostroh. Přestože se ono samo nikdy nestalo předmětem systematického archeologického výzkumu, můžeme usuzovat na jeho bohatou historii sahající do dávné minulosti. Náhodné nálezy svědčí o raném osídlení tohoto místa už ve starší době kamenné.

Město Uherský Ostroh je zajímavé svou bohatou historií. Již ve druhé polovině 11. století se na pravém břehu řeky Moravy, na ostrově tvořeném jejím korytem a vedlejším říčním ramenem, rozkládala osada Stenice (též Stanice) sloužící k odpočinku a přenocování obchodních karavan, které tímto místem na staré obchodní cestě kolem řeky Moravy procházely. V polovině 13. století přemyslovští panovníci začali budovat obranný systém proti uherským nájezdům na jihovýchodní Moravě. Jeho součástí byl v Ostrohu zeměpanský hrad zachovávající si charakter vodní pevnosti zbudovaný na přechodu přes řeku Moravu králem Přemyslem Otakarem II. Náznak jeho existence dosvědčuje první písemná zmínka s datem 7. ledna 1275.

Významnou roli sehrál Ostroh začátkem 15. století v době husitské. Tehdejší majitel ostrožského panství Hašek z Valdštejna byl vášnivým stoupencem Husova hnutí a nechal do města pozvat dva husitské kněze, kteří obrátili na kališnickou víru řadu obyvatel města i okolí. Kolem roku 1420 se pak ve městě utvořila husitská pevnost – kronikář Vavřinec z Březové o ní mluví jako o „Moravském Táboru“. Po několika letech však město dobyla vojska krále Zikmunda, která s ním zacházela jako s válečnou kořistí.

Po roce 1511 přešel Ostroh do dědičného držení rodu pánů z Kunovic, kteří přes sto let město zvelebovali. Za jejich vlády byla ostrožská vodní tvrz přestavěna do podoby renesančního zámku. Po bitvě na Bílé hoře ale tehdejší majitel Jan Bernart z Kunovic musel uprchnout ze země a panství přešlo do správy Lichtenštejnů. Ti zde vládli téměř 300 let, ovšem nesídlili zde a město za jejich vlády hospodářsky spíše stagnovalo. Jeho obyvatelstvo trpělo častými povodněmi řeky Moravy, jakož i občasnými nájezdy Turků či Maďarů. Přes všechny útrapy si ale Ostroh zachovával ráz malého moravského zemědělského a řemeslnického města. Lepšího postavení se Ostrožané dočkali po roce 1850, kdy se zámek v Ostrohu stal sídlem okresního úřadu (včetně okresního soudu). Dnes v zámku sídlí městský úřad; kromě něj je v budově knihovna, zámecká galerie a dvě prohlídkové trasy pro turisty: jedna prochází zámeckým podzemím, druhá vede do zámecké věže, odkud se otevírá výhled do širého okolí.